Svazek ženských sborů Leoše Janáčka přináší díla z tvůrčího období
počátku roku 1916. Je to doba pro Janáčka velmi plodná a důležitá. Tehdy
skladatel završil letitou práci na první části operní bilogie Výlety páně
Broučkovy, dokončil první verzi Tarase Bulby a o rok dříve
zkomponoval kantátu Věčné evangelium. Přestože bylo pro Janáčka období
1. světové války dosti složité, a to především z existenčních důvodů, přelom
let 1915-1916 pro něho znamenal zásadní obrat uměleckého uznání - po více než
deseti letech se konečně zdálo být reálné uvedení Její pastorkyně na
scéně Národního divadla v Praze. Válečný rok 1916 představuje kratinké údobí,
kdy se jedinkrát v celém tvůrčím životě zabýval tvorbou pro ženský sbor. V
lednu toho roku složil sbor Vlčí stopa podle básně Jaroslava Vrchlického
a počátkem února dva cykly sborů na básnické texty Františka Serafínského
Procházky Hradčanské písničky a Kašpar Rucký.